Stručná chronologie účasti Michaela Kocába na odsunu sovětské okupační armády z ČSSR

 

Vzhledem k tomu, že otázky spojené s ukončením 21-leté okupace ČSSR Sovětskou armádou nejsou ještě zcela osvětleny, zejména souvislosti s událostmi, které samotnému odsunu předcházely, rozhodl jsem se, že tentokrát své vyprávění pojmu jinak. Nabídnu vám stručnou chronologii, která bude obsahovat suchá, nezpochybnitelná fakta a nechť si čtenář udělá úsudek sám. Budu také vděčný historikům za každé doplnění, či interpretaci vývoje, který popíši. Začnu koncem - happyendem.      Michael Kocáb

  • 27. června 1991 z ČSFR odletěl velitel střední skupiny sovětských vojsk, generálplukovník Eduard Vorobjov

  • 28. června 1991 byla v Budapešti rozpuštěna RVHP

  • 30. června 1991 byl ukončen pobyt sovětských vojsk na našem území

  • 1. července 1991 byla v Praze rozpuštěna Varšavská smlouva

Těchto pět dní zpečetilo pád celého sovětského impéria a konec tzv. bipolarity, ve kterou se vyvinulo poválečné uspořádání Evropy.

V úterý 2. července 1991, jsem tak imohl nformovat Federální Shromáždění ČSFR a celou českou veřejnost, že jsme po 23 letech opět svobodnou zemí. Co tomu však předcházelo?

__________________________

 

  • Na jaře 1989 jsem podepsal Několik vět a s Michalem Horáčkem založil iniciativu „Most“.
  • V červnu 1989 jsem na Děčínské kotvě prohlásil, že „každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží a že bychom se měli zasadit o ekonomickou, kulturní a duchovní obnovu a hlavně o navrácení ztracených občanských práv a svobod“ . Samozřejmě následovaly další restrikce ze strany KSČ, ale přímý televizní přenos sledoval tehdejší komunistický federální předseda vlády Ladislav Adamec a při zcela náhodném potkání ve foyer Národního divadla se mne na ta slova zeptal.  http://www.totalita.cz/1989/1989_cst.php
  • V srpnu 1989 proběhla strategická schůzka s V. Havlem na Hrádečku, kde byl odsouhlasen návrh „Mostu“ na pokus o zorganizování rozhovorů tvrdého jádra disentu s premiérem ČSSR (přítomni: Havel, Kocáb, Horáček)
  • V září 1989 byl Adamec s programem „Mostu“ seznámen prostřednictvím svého poradce Oskara Krejčího. Adamec reagoval s opatrným zájmem.

Tzv. „dočasný pobyt sovětských vojsk na našem území“ byl zásadním traumatem pro většinu našich občanů a možnost jakýchkoli politických a společenských přeměn byla jednoznačně podmíněna ukončením sovětské okupace. Takto jsme uvažovali společně s Michalem Horáčkem, když

  • v neděli, 19. listopadu 1989 v poledne, jsme poprvé navštívili Ladislava Adamce v jeho bytě, abychom mu předložili kategorické požadavky obsažené v pátém dokumentu naší iniciativy „Most“. Čtvrtý bod zněl jasně:

„Jednoznačně se distancovat od veškerých forem represivního používání moci, a to jak ve vnitřních vztazích – brutální zásah proti pokojné demonstraci 17.11.1989 – tak ve vztazích mezinárodních – invaze armád Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968.“

Premiérova reakce byla neurčitá. Nebránil se, nepolemizoval, „mluvil pouze o nutnosti, aby invazi odvolaly ty státy, které ji podnikly – v čele se Sovětským svazem.“ (Horáček – Jak pukaly ledy)   http://www.totalita.cz/1989/1989_1119.php                                                                           

  • Téhož dne večer jsem se stal zakládajícím členem OF a jeho vedení a o setkání s Adamcem jsem informoval.  http://www.ceskatelevize.cz/porady/10265474929-albertov-16-00/20957223343/3437-slovnicek/
  • 23. listopadu 1989 jsme s M. Horáčkem již poněkolikáté jednali se zástupcem premiéra O. Krejčím a mj. jsme hovořili o Československé lidové armádě a Sovětské armádě umístěné na našem území.
  • Stejný den jednalo vedení ČSLA o připravenosti armády

Na schůzce vedoucích funkcionářů ČSLA na federálním MNO referoval ministr národní obrany armádní generál Ing. Milán Václavík o situaci se záměrem připravit ČSLA k vystoupení. Účastníci byli vesměs loajální k stávající moci.

Bylo sděleno, že ve velení Východního vojenského okruhu se připravují síly pro akci Zásah. Náčelník gen. štábu Miroslav Vacek zřizuje skupinu pro řízení mimořádných bezpečnostních opatření v čele s genpor. Čadkem. Václavík nařídil provést koordinaci činnosti s představiteli ministerstva vnitra.

Hlavní politická správa ČSLA začala rozesílat na útvary stanoviska, v nichž se odsuzuje „vystoupení protisocialistických sil" a je schvalován zákrok pořádkových sil na Národní třídě.

U divizí 1. armády začala kontrola připravenosti vyčleněných sil a prostředků pro vyhlášení mimořádných bezpečnostních opatření s důrazem na činnost pořádkových sil.

Kolem 20. hodiny se shromáždilo celé operační oddělení západního vojenského okruhu a jeho velitel, generálporučík Mojmír Zachariáš, seznamoval štáb s úkoly, vydanými ministrem.        

http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0612_02.htm

  • 23. listopadu 1989,  z iniciativy V. Havla, byla dopoledne vytvořena operační skupina pro nejbližší hodiny ve složení: A. Vondra, Z. Reiniš, M. Kocáb http://www.totalita.cz/1989/1989_1124.php                
  • Téhož dne po 13. hodině byly ve vyčleněných jednotkách armády ukončeny prověrky připravenosti na signál "Zásah".

Síly a prostředky vyčleněné pro akci byly v pohotovosti. Na aktivu hlavních funkcionářů ČSLA informoval gen. Klícha o závěrech pléna ÚV KSČ. Další aktiv byl svolán na 25.11. List Obrana lidu uveřejnil prohlášení vedoucích funkcionářů ČSLA, které končí: "...společně s dělníky, rolníky a příslušníky inteligence jsme připraveni bránit a ubránit vymoženosti socialismu".   

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/chteli-vojensky-puc-vzpomina-general-na listopad/r~5fd09a604ee711e3a6f7002590604f2e/

  • 28. listopadu 1989 v podvečer jsem s M. Horáčkem navrhl krizovému štábu OF sepsání dopisu M. Gorbačovovi ohledně ukončení "dočasného pobytu sovětských vojsk". Dopis Prezídiu Nejvyššího sovětu SSSR, ve kterém jsme jeho předsedu vyzvali k okamžitému zahájení jednání o odsunu Sovětské armády z našeho území podepsali: Havel, Kocáb, Horáček, Pithart, Křižan a Vondra . Ještě téhož dne jsme ho s M. Horáčkem doručili na sovětskou ambasádu. Dopis převzal rada Vasilij Nikitovič Filipov, se kterým jsme zároveň jednali o nezasahování střední skupiny sovětských vojsk do našich vnitřních věcí. Rada ujišťoval, že SSSR nemá v úmyslu se vměšovat do našich vnitřních věcí za předpokladu, že naši občané nebudou vystupovat proti sovětským vojákům.   http://www.89.usd.cas.cz/udalosti/137.html
  • V prvních prosincových jsme si s M. Horáčkem přišli na sovětskou ambasádu pro odpověď. Rada Filipov nám sdělil, že M. Gorbačov naší žádost neprodleně obdržel a přijal s pochopením.

Toto Gorbačovovo stanovisko, dle mého názoru, vysvětluje odvahu nové Adamcovy 4 denní vlády (15:5), která                                                                                            

  • 3. prosince 1989 vydala stanovisko, kde označila vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 za „porušení norem vztahů mezi suverénními státy“ a na základě této skutečnosti navrhla zahájit jednání o stažení vojsk a stanovení výše škod, potažmo odškodnění za způsobené újmy. (Tato vláda však již 7. prosince padla.)
  • 29. prosince 1989 jsem byl, společně s dalšími 12 členy většinou OF či VPN, kooptován do Federálního shromáždění ČSSR, které zvolilo následujícího dne prezidentem republiky Václava Havla.

Nejprve bylo potřeba vyřešit podobu stažení sovětské armády z našeho území. Sovětská strana chtěla řešit otázku stažení svých vojsk v rámci evropského procesu, ale to bylo pro nás nepřijatelné. Z dobrých důvodů jsme prosazovali odchod SA jako čistě dvoustrannou záležitost.

Hned počátkem roku 1990 pro mne začala práce třemi projevy na půdě FS, které se týkaly ukončení sovětské okupace.

  • V lednovém projevu jsem navrhoval Federálnímu shromáždění usnesení, kterým prohlásí smlouvu vlád ČSSR a SSSR (ze dne 16. 10. 1968) o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR za neplatnou od samého počátku a konečný termín odsunu na konec roku 1990.
  • Již 2. února 1990 napsal Gorbačov našemu prezidentu Havlovi: "Jsem přesvědčen, že mezi námi nejsou rozdíly v pochopení toho, že sovětská vojska musí být úplně stažena z Československa v nejkratších možných termínech. Chápeme a patřičně oceňujeme veškerou naléhavost této otázky. "
  • V lednu a únoru 1990 se udála dvě kola bilaterálních rozhovorů na úrovni ministerstev zahraničních věcí.
  • 26. února 1990 ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze v Moskvě podepsali „Dohodu mezi vládami ČSSR a SSSR o odchodu sovětských vojsk z Československa“.
  • Zmocněncem vlády pro záležitosti odchodu sovětské armády byl jmenován generálporučík Rudolf Ducháček a u FMO byla pod jeho vedením vytvořena Správa pro zabezpečení odchodu sovětských vojsk z území ČSSR.
  • Moje únorová a březnová vystoupení pak vyústila v přijetí usnesení, ve kterém Federální shromáždění mj:

prohlašuje, že souhlas Národního shromáždění ČSSR se Smlouvou o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 16. 10. 1968, je od počátku neplatný a

schvaluje návrh na vytvoření smíšené komise Federálního shromáždění pro dohled na stažení sovětských vojsk z Československa. (příloha 1)

 

Během šestnáctiměsíční práce si naše parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk při častých setkáních se sovětskými představiteli uvědomovala, jak rozdílné názory na současný vývoj zemí bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci panují. Například předseda zahraničního výboru Nejvyššího sovětu nám vysvětloval, že otázka odchodu sovětských vojsk je pro něho velmi bolestivá a že ji zásadně chápe v kontextu s osvobozením Rudou armádou v roce 1945. Jiní poslanci výboru pro armádu a bezpečnost považovali smlouvu o odchodu za Gorbačovův politický omyl, za neuvážené vyklizování pozic a za vzdávání bitvy bez boje. Někteří představitelé armády kritizovali neúnosně krátký termín přesunu, který nedává prostor pro jeho organizační a technické zabezpečení a jiní měli tendenci považovat odchod za velkorysé gesto sovětské strany a pokládali naši snahu o uplatňování plných nároků na odškodnění za jakousi nevděčnost.

Ale ti, kteří byli za odsun přímo odpovědní, zejména vrchní velitel střední skupiny sovětských vojsk, generál Vorobjov a tehdejší sovětský velvyslanec Boris Pankin však souhlasili s politicky realistickými přístupy Michaila Gorbačova a ministra zahraničních věcí, Eduarda Ševarnadzeho.

__________________________

 

Celkem bylo odsunuto:

925 transportů, 73 500 vojáků, 39 000 rodinných příslušníků, 1220 tanků, 2500 bojových vozidel pěchoty, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice.

Hlavním druhem přepravy sovětských vojsk byla železniční doprava. Celkově bylo využito 20 265 železničních vozů v 825 transportech. 11 088 železničních vozů bylo přepraveno v dílčích transportech pravidelnými nákladními vlaky. K zabezpečení odchodu sovětských vojsk byla využívána i pravidelná železniční doprava z Československa do Sovětského svazu.

V rámci silniční přepravy bylo přesunuto v 1 709 vozidel v 27 kolonách.

Letecká přeprava zahrnovala celkem 15 přeletů organických útvarů letectva a taktéž přepravu osob, převážně rodinných příslušníků velení sovětských vojsk.

__________________________

 

Příloha 1

FS ČSSR 1986-1990, 26 Společná schůze SL a SN   

(Středa 28. března 1990)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji panu ministrovi i členům vlády za odpovědi. Ptám se poslanců, zda jsou s odpovědí spokojeni? (Ano.) Není námitek.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, byl vám předložen iniciativní návrh poslance M. Kocába na přijetí stanoviska Federálního shromáždění k Dohodě o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa, tisk 332. Prosím poslance Kocába, aby návrh uvedl.

15

Poslanec SL M. Kocáb:

Původní návrh na prohlášení Smlouvy z roku 1968 mezi vládou Československa a SSSR o dočasném pobytu sovětských vojsk za neplatnou byl rozšířen o několik dalších bodů. O iniciativní návrh poslanců Deyla, Novotného, Kováče a Kocába na zřízení komise sněmoven Federálního shromáždění pro dohled na stažení vojsk z Československa a dále o iniciativní návrh poslanců Dvořáka a Jansty o zrušení prohlášení a usnesení Federálního shromáždění ČSSR ze dne 15. 10. 1969.

Uvedené návrhy projednaly výbory zahraniční, bezpečnostní a branné a ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a doporučují formulovat usnesení takto:

Federální shromáždění ČSSR

1. prohlašuje, že usnesení Národního shromáždění ČSSR ze dne 18. 10. 1968, kterým byl vysloven souhlas se Smlouvou o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 16. 10. 1968, je od počátku neplatné.

2. vyzývá vládu ČSSR, aby prohlásila smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 18. 10. 1968 za neplatnou od samého začátku.

3. schvaluje iniciativní návrh skupiny poslanců a výborů zahraničních, bezpečnostních a branných a ústavně právních Sněmovny lidu a Sněmovny národů na vytvoření smíšené komise Federálního shromáždění pro dohled na stažení sovětských vojsk z Československa. Návrh na složení komise je uveden v příloze k tomuto usnesení.

4. zrušuje

a) Prohlášení Federálního shromáždění ČSSR z 15. 10. 1969 k usnesením a dokumentům přijatým bývalým Národním shromážděním a jeho předsednictvem ve dnech 21.-28. srpna 1968 č. 1-20.

b) Usnesení Federálního shromáždění ČSSR z 15. 10. 1969 o zrušení těchto usnesení a dokumentů přijatých bývalým Národním shromážděním a jeho předsednictvem ve dnech 21.-28. srpna 1968 č. 1-20.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Kocábovi za předložení návrhu usnesení. Návrhy, o nichž máme jednat, jsou uvedeny v parlamentním tisku č. 332. Zahajuji rozpravu. Písemné návrhy nebo přihlášky do rozpravy nedošly. Ptám se, zda chce někdo z poslanců vystoupit. 

(po rozpravě byl návrh schválen jednomyslně)